Cor et Vasa 2013, 55(1):e7-e14 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.10.004

Cardiology department hospitalization costs in patients with acute heart failure vary according to the etiology of the acute heart failure: Data from the AHEAD Core registry 2005-2009

Barbora Říhováa, Jiří Pařenicab,c,d,*, Jiří Jarkovskýe, Roman Miklíka,d, Alexandra Šulcováa,f, Simona Littnerováe, Marián Felšöcib, Petr Kalab,c, Jindřich Špinarb,c,d
a Farmakologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
b Interní kardiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika
c Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
d International Clinical Research Center - I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, Česká republika
e Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika
f CEITEC - Central European Institute of Technology, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika

Cíl: Stanovení nákladů na hospitalizaci pacientů s akutním srdečním selháním (ASS) hospitalizovaných v letech 2005-2009 na kardiologické klinice z pohledu plátce zdravotní péče a následné zhodnocení heterogenity výdajů dle etiologie ASS.
Metodologie: Typ ASS a jeho etiologie byla určena při přijetí pacienta na kliniku. Náklady na péči vycházejí z individuálního hospitalizačního účtu každého pacienta (celkem 1 759 pacientů; 58,7 % mužů; průměrný věk 71 let).

Výsledky: Medián délky hospitalizace pacientů pro ASS byl 7 dní při průměrných nákladech 3 364 € (92 515 Kč). U 67,4 % pacientů byl zaznamenán pobyt na koronární jednotce (KJ) po dobu 3 dnů (medián). Signifikantně vyšší náklady (průměrně 3 678 €; 101 139 Kč) byly spojeny s hospitalizací pacientů s nově vzniklým ASS (tzv. de novo ASS) než u pacientů s akutní dekompenzací chronického srdečního selhání (průměrné náklady
2 878 €; 79 154 Kč; p < 0,001). U pacientů s de novo ASS byla vyšší potřeba pobytu na JIP a/nebo KJ, delší pobyt na JIP/KJ a častěji byly provedeny intervenční zákroky (zejména perkutánní koronární intervence - PCI). Dle etiologie ASS byly nejčastěji se vyskytující příčinou hospitalizace akutní koronární syndromy, jež byly zároveň spojeny s nejvyššími průměrnými náklady na hospitalizaci (4 429 €; 121 797 Kč), vyplývajícími z provedených PCI u 63,3 % pacientů a pobytu na KJ u 91,7 % pacientů. Variabilita délky hospitalizace dle etiologie ASS byla minimální (medián 6-8 dní). K úmrtí za hospitalizace došlo u 15,0 % pacientů.

Závěry: Náklady na hospitalizaci pacientů s ASS jsou vysoké, zejména u podskupiny s de novo ASS. He-terogenita ve spotřebě zdrojů je dána provedenými nákladnými intervencemi v jednotlivých podskupinách, zejména perkutánní koronární intervencí a implantací antiarytmických zařízení.

Klíčová slova: Hospitalizační náklady; Registr AHEAD; Srdeční selhání

Vloženo: 24. červen 2012; Revidováno: 21. říjen 2012; Přijato: 22. říjen 2012; Zveřejněno: 1. únor 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Říhová B, Pařenica J, Jarkovský J, Miklík R, Šulcová A, Littnerová S, et al.. Cardiology department hospitalization costs in patients with acute heart failure vary according to the etiology of the acute heart failure: Data from the AHEAD Core registry 2005-2009. Cor Vasa. 2013;55(1):e7-14. doi: 10.1016/j.crvasa.2012.10.004.
Stáhnout citaci

Reference

  1. M.S. Nieminen, M. Böhm, M.R. Cowie, et al., Executive summary of the guidelines on the diagnosis and treatment of acute heart failure: The Task Force on Acute Heart Failure of the European Society of Cardiology, European Heart Journal 26 (2005) 384-416. Přejít k původnímu zdroji...
  2. J.G. Cleland, K. Swedberg, F. Follath, et al., The EuroHeart Failure Survey programme - a survey on the quality of care among patients with heart failure in Europe. Part 1: patient characteristics and diagnosis, European Heart Journal 24 (2003) 442-463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. M. Komajda, F. Follath, K. Swedberg, et al., The EuroHeart Failure Survey programme - a survey on the quality of care among patients with heart failure in Europe. Part 2: treatment, European Heart Journal 24 (2003) 464-474. Přejít k původnímu zdroji...
  4. M.S. Nieminen, D. Brutsaert, K. Dickstein, et al., EuroHeart Failure Survey II (EHFS II): a survey on hospitalized acute heart failure patients: description of population, European Heart Journal 27 (2006) 2725-2736. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. K. Siirila-Waris, J. Lassus, J. Melin, et al., Characteristics, outcomes, and predictors of 1-year mortality in patients hospitalized for acute heart failure, European Heart Journal 27 (2006) 3011-3017. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. J. Spinar, J. Parenica J. Vitovec, et al., Baseline characteristics and hospital mortality in the Acute Heart Failure Database (AHEAD) Main registry, Critical Care 15 (2011) R291. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. C. Berry, D.R. Murdoch, J.J. McMurray, Economics of chronic heart failure, European Journal of Heart Failure 3 (2001) 283-291. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Czech National Bank. [http://www.cnb.cz]
  9. K.F. Adams, G.C. Fonarow, C.L. Emerman, et al., Characteristics and outcomes of patients hospitalized for heart failure in the United States: Rationale, design, and preliminary observations from the first 100,000 cases in the Acute Decompensated Heart Failure National Registry (ADHERE), American Heart Journal 149 (2005) 209-216. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. G.C. Fonarow, W.T. Abraham, N.M. Albert, et al., Factors identified as precipitating hospital admissions for heart failure and clinical outcomes: findings from OPTIMIZE-HF, Archives of Internal Medicine 168 (2008) 847-854. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. W.T. Abraham, G.C. Fonarow, N.M. Albert, et al., Predictors of in-hospital mortality in patients hospitalized for heart failure: insights from the Organized Program to Initiate Lifesaving Treatment in Hospitalized Patients With Heart Failure (OPTIMIZE-HF), Journal of the American College of Cardiology 52 (2008) 347-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. W.T. Abraham, K.F. Adams, G.C. Fonarow, et al., In-hospital mortality in patients with acute decompensated heart failure requiring intravenous vasoactive medications: an analysis from the Acute Decompensated Heart Failure National Registry (ADHERE), Journal of the American College of Cardiology 46 (2005) 57-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. J.L. Januzzi, R. van Kimmenade, J. Lainchbury, et al., NT-proBNP testing for diagnosis and short-term prognosis in acute destabilized heart failure: an international pooled analysis of 1256 patients: the International Collaborative of NT-proBNP Study, European Heart Journal 27 (2006) 330-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. G.C. Fonarow, W.F. Peacock, C.O. Phillips, et al., Admission B-type natriuretic peptide levels and in-hospital mortality in acute decompensated heart failure, Journal of the American College of Cardiology 49 (2007) 1943-1950. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. F. Zannad, A. Mebazaa, Y. Juilliere, et al., Clinical profile, contemporary management and one-year mortality in patients with severe acute heart failure syndromes: the EFICA study, European Journal of Heart Failure 8 (2006) 697-705. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. V.P. Harjola, S. Costa, R. Sund, et al., The type of acute heart failure and the costs of hospitalization, International Journal of Cardiology 145 (2010) 103-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. P.J. Hauptman, J. Swindle, T.E. Burroughs, M.A. Schnitzler, Resource utilization in patients hospitalized with heart failure: Insights from a contemporary national hospital database, American Heart Journal 155 (2008) 978-985. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. European Central Bank, ECB reference exchange rate, US dollar/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). EXR 2005: USD 1.2441 = € 1. [http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.D.USD.EUR.SP00.A]
  19. G. de Lissovoy, K. Fraeman, J.R. Teerlink, et al., Hospital costs for treatment of acute heart failure: economic analysis of REVIVE II study, European Journal of Health Economics 11 (2010) 185-193. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. B. Ondrackova, J. Parenica, R. Miklik, et al., Pharmacoeconomic analysis of costs related to management by cardiac surgery of patients hospitalized for acute heart failure, Cor et Vasa 52 (2010) 684-689. Přejít k původnímu zdroji...
  21. M. Drummond, M. Barbieri, J. Cook, et al., Transferability of economic evaluations across jurisdictions: ISPOR good research practices task force report, Value in Health 12 (2009) 409-418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. A. Haycox, A. Bagust, Pharmacoeconomics and clinical trials, in: T. Walley, A. Haycox, A. Boland (Eds.), Pharmacoeconomics, Elsevier Science Limited, Edinburgh: Churchill Livingstone, 2004, pp. 127-140.
  23. M.F. Drummond, M.J. Sculpher, G.W. Torrance, et al., Presentation and use of economic evaluation results, in: M.F. Drummond, M.J. Sculpher, G.W. Torrance, B.J. O'Brien, G.L. Stoddart (Eds.), Methods for the Economic Evaluation of Health Care Programmes, Third Edition, Oxford University Press, New York, 2005, pp. 323-364. Přejít k původnímu zdroji...
  24. H.A. Glick, J.A. Doshi, S.S. Sonnad, D. Polsky, Transferability of the results from trials, in: H.A. Glick, J.A. Doshi, S.S. Sonnad, D. Polsky (Eds.), Economic Evaluation in Clinical Trials, Oxford University Press, New York, 2007, pp. 207-228 (reprinted 2010).




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.